PSÁRY jsou dynamicky se rozvíjející obcí příměstského charakteru, vzdálenou jen 7 kilometrů od jižního okraje hlavního města Prahy. Její dvě katastrální území tvoří plochu 1123 ha. V obci jsou trvale hlášeny více než tři tisícešestset obyvatel, polovina z nich žije v nově postavených domech převážně v moderních satelitních celcích. Tento počet se však zvyšuje, připočítáme-li cca 700 chat, ve kterých jejich majitelé mnohdy bydlí celoročně. Nepříliš vzdálený výhled hovoří o pěti tisících trvale bydlících obyvatelích. Obec má základní občanskou vybavenost, školku a málotřídní školu, pracují tady lékaři pro dospělé i děti, celému Středočeskému kraji tu poskytuje péči špičkově vybavený Ústav sociální péče – Domov Laguna.
První zpráva o vsi je z roku 1088, kdy zde král Vratislav daroval Kapitule Vyšehradské čtyři lány a hrnčíře. Již v té době byla ves rozdělena na více vrchností, kromě Kapituly Vyšehradské tu měl majetek klášter Svatojiřský, ve 14. století získal v Psárech jmění i klášter Zbraslavský a Karlova univerzita, v téže době tu měl statek také Jaklík – konšel z Jílového. Zdá se, že v době předhusitské bylo v Psárech více poplužních dvorů. V historických pramenech se pak objevují dvě tvrze, z nichž první se váže ke dvoru koleje Karlovy a druhá ke dvoru, který byl v majetku měšťana Jaklíka.
V Ottově slovníku naučném z přelomu 19. století se o Psářích píše jako o vsi v Čechách, ležící na obou březích potoka Libřice, patřící pod hejtmanství Královské Vinohrady. Udává se, že patří farou k Dolním Jirčanům a poštou k Jesenici. V roce 1890 zde bylo evidováno 67 domů a 548 českých obyvatel. Jméno Psáře, Psáry=ves Psářů. Psář znamená psovod, který opatruje honící psy. Tvarová dvojitost v těchto místních jménech se vysvětluje rozdílem v dřívějším mluvnickém skloňování.
Psáry – existence první tvrze
Jeden z dvorů byl od roku 1378 majetkem Koleje Karlovy. Král Václav IV. začátkem 15. století daroval kolejní statek v Psárech s dvorem poplužním a tvrzí za věrné služby Zikmundovi Vokovi z Valdštejna. Vdova po něm, Eliška z Uhlišť a Říčan, věnovala roku 1429 statek svému druhému muži Mikuláši z Kněževsi. Za tohoto držitele došlo k sporům o majetek, nakonec se Psáry dostaly do rukou Jiřího z Poděbrad, který je v roce 1453 postoupil Václavu Valečovskému z Kněžmostu. O rok později vrátil Ladislav Pohrobek tento díl Psár opět Univerzitě Karlově, která statek vlastnila statek ve Psárech ještě v 16. a 17. století.
Ve 2. polovině 17. století koupil čtyři poddané v Psárech, kteří náleželi k univerzitnímu statku, Tomáš Multer z Rosenthalu. Od něho získal univerzitní díl Psár konvent Emauzský, který zmíněný díl s dvorem Štědříkem a Jirčany prodal r. 1684 Antonínu Hraběti Gallasovi. Bedřich z Trautmannsdorfu, který tento matejek koupil v roce 1694 a připojil jej trvale k panství Dolní Břežany.
Psáry – druhá tvrz
Poplužní dvůr v Psárech vlastnili od roku 1398 vladykové Kolmanové z Libře, kteří současně drželi i blízkou Libeř, od roku 1475 pak již jen její menší část s věžovitou tvrzí.
Kolmanům z Libře patřil psárský statek až do r. 1549, kdy jej Jiří Kolman z Libře prodal Václavu Služskému z Chlumu. Roku 1457 koupila tento díl Psár Anežka Strnadová z Kuřího a od ní Všeslav z Liběchova. Liběchovský získal i další poplužní dvůr v Psárech a při jednom z těchto svých dvorů postavil novou tvrz. Poprvé se uvádí v trhové smlouvě z roku 1573. Již Všeslav Liběchovský prodal část Psár s poplužním dvorem a tvrzí Markétě Vrábské z Liběchova. Zbyla mu ještě část vsi s druhým poplužním dvorem.
Po Markétě Vrábské z Liběchova držel tvrz v Psárech Kryštof mladší ze Štampachu. Pak Matyáš Pekárek z Poměšic a v roce 1588 Mikuláš Hýzrle z Chodů. Od něho koupil Psáry roku 1592 Václav Homut z Harasova. V držení této rodiny byl tento statek více než padesát let. Za třicetileté války dvůr i tvrz zpustly, a tak v roce 1650 prodala vdova Anna Homutová „dvůr pustý s tvrzí zkaženou“ Martinu Dubskému z Vitiněvsi. Tvrz pak už obnovena nebyla. Tato část Psár se stala r. 1706 součástí statku Dobřejovice.