Projednávání 5. změny územního plánu očima urbanisty

Dne 9. listopadu 2011 jsem měl možnost zúčastnit se jednání komise k územnímu plánu, které projednávalo pátou změnu územního plánu. Jakožto architekt a urbanista jsem měl ze setkání velice dobrý pocit. Šel jsem na tuto schůzku s očekáváním, že vykrystalizují dvě skupiny: jedna, která bojuje o záchranu obce a o zastavení zbytečného rozparcelovávání další zemědělské půdy, a druhá, která bude bojovat za nové rozvojové plochy. Neznalý místních poměrů jsem byl velice příjemně překvapen, že k naplnění mého horšího scénáře nedošlo a že se vedla diskuse na téma jak zkvalitnit obec, jak vytvořit centrum obce, jak zajistit školu a další služby a funkce, které by měla obec plnit.

Uvažoval jsem, jak je možné, že obec i přesto, že se většina politiků zajímá o budoucnost obce, má tak špatný veřejný prostor, a tak zdevastované centrum. Jak to, že se nepodařilo najít řešení těchto zásadních otázek? Byla mi představena data týkající se kapacity nové čističky odpadních vod, dalších investic, které proběhly a také fakt, že se obec ze zadlužení v posledních dvaceti letech dokázala přesunout do kladných čísel a navíc investovat do infrastruktury. A zde je právě zakopán pes. Infrastruktura je věc, kterou pro uspokojení dnešních náročných požadavků každého z nás prostě musíme obstarat. Je to otázka bytí či nebytí, ale přitom kvalitu života nedělají jen měřitelná faktická data: kolik litrů, kubíků nebo kW utratíme… to je jen jedna strana mince. Tou druhou je kvalita prostředí, ve kterém žijeme. Co si pod kvalitou představuji, je popsáno ve všech územních plánech, které jsem během života měl v ruce. Je to o udržitelném rozvoji, o soběstačnosti a prostředí pro lidi, atd. Bohužel tato často opakovaná slova dnes ztratila na významu a stávají se spíše dekorem územního plánu než reálnou podobou našich obcí. Dnes, po dvacetiletém investovaní do tvrdých měřitelných parametrů kvality, je potřeba více a více uvažovat o parametrech, kterým říkáme měkké. Asi nejjednodušším pro pochopení měkkých parametrů je bezpečnost. Všichni se shodneme, že je to pro spokojený život důležitá věc, ale kdybychom ji vytvářeli jen tvrdými parametry, po ulici by chodilo dvacet policistů a všichni bychom žili za neviditelným bezpečným plotem. Zajišťoval by tento stav naše bezpečí? Anebo je lepší podoba bezpečí, když si nechám na zahradě kolo a nikdo mi ho neodnese, protože mi na něj dohlédne soused anebo zkrátka není v blízkosti nikdo, kdo by to kolo chtěl vzít? Já osobně považuji tuto druhou variantu za přijatelnou, tu první nikoliv. Jenže takový stav se nevytvoří vyhláškou, že si sousedé navzájem mají hlídat kola, ale dlouhodobým konsenzem a porozuměním.

Podobně je to i s územním plánováním. Ani zde není možné plánovat naši budoucnost a nařídit obyvatelům, investorům, developerům a dalším aktérům, že mají být slušní vůči prostředí, ve kterém žijeme. Územní plán by měl být spíš konsenzem, v jaké obci chceme žít a jak toho docílit. Zda chceme, aby naše děti chodily do školy po cestě mezi auty nebo pěší či cyklistickou stezkou kolem obce, kde nejsou žádná auta a nebezpečí. Zda chceme každý den jezdit pro rohlíky do supermarketu nebo mít možnost ráno se projít po centru obce a kromě nákupu rohlíků zjistit, co se děje, jelikož jsme většinou v práci, atd.

5. změna územního plánu je tak rozsáhlá, že ovlivní podobu obce na dalších 30 let a je velice důležité, aby se neudělala chyba, která by měla za následek pokračování stavu, kdy jen stavíme další a další domy, napojujeme je na kanalizaci, vodu, elektřinu atd. V tomto duchu je 5. změna ÚP důležitá z několika hledisek. Prvním je úvaha o novém centru v lokalitě Štědřík, která je velice důležitá pro budoucí vývoj obce. Pokud je toto cílem, je důležité podniknout všechny kroky, které by k tomuto cíli vedly. Například v nejbližším sousedství jsou navržené změny Z5–24 a Z5–25, které se zdají jako logické rozšíření centra, jež by mělo vzniknout na místě bývalého statku JZD. Tyto dvě změny ale mohou mít za následek i to, že v této lokalitě vznikne jakési samorostlé centrum obce, což by jistě odradilo potenciální investory. Abych nezabíhal do všech detailů týkajících se 5. změny, zmínil bych jen ještě lokalitu nového rozvojového území Z5–28 u hřbitova v Psárech. Tato lokalita je pokračováním „sídelní kaše“ a nárůst obyvatel, kteří se sem přistěhují, nepřinese obci žádnou kvalitu. Je otázkou, proč by se měla obec rozšiřovat, když v již schválených územních pro výstavbu jsou dostatečné rezervy. Ukousnout takhle velký kus zemědělské půdy je velice nešťastné řešení nejen ve vztahu k tvrdým faktům, ale je to signál pro investory, že Psáry pokračují v rozparcelovávání zemědělské půdy a v jejím prodeji, což je pravý opak již zmiňovaných měkkých kvalit.

Kromě negativ má 5. změna UP i velice rozumné body. Prvním z nich je dořešení všech lokalit od Z5–01 až do Z5–22, které řeší nastalou situaci, lokalitu pro novou školu i lokalizaci nového centra na Štědříku.

Je velice důležité, aby se 5. změna schválila jako fázová, tj., že některá rozvojová území bude možné zastavovat teprve po dokončení předchozí fáze.

Ing. Arch. Igor Kovačević